.............

| | | | | | | | |
 
| | | |
_________________________________________________________________________________________________________
 
  Od nepočátku do nekonce

Výlet na Bezděz
Zkouška ZOP
Výchova a výcvik
Peet a voda
Výstava - Jelenia Góra
Výšlap na Říp
Eurodog 2005
Výstava - Walbrzych
Výcvikový víkend - Chrudim
Montenegro cup
Zkouška ZPU -1
Víkend s Cane Corso 2005
Hannibal Rising

Víkend zábavy a řádění s pejsky


 

Víkend s Cane Corso 2005 + Klubová výstava ČMKCC

Už dlouho předem jsem se moc těšila na další Víkend s Cane Corso. Tentokráte se konal až v září a to od pátku 16. do neděle 18. v kempu Želízy. Po loňsku jsem jela už se dvěma pesany a kamarádkou Kristínou.

Abychom byly trochu nápomocné stavovaly jsme se v Doksech u paní doktorky Hruškové pro sponzorské dary. Ještě jsem si po cestě, při pohledu na naše nacpané auto, dělala legraci, že to budou sponzorské dary například ve formě pytlů s granulemi apodobně. Cesta ubíhala celkem dobře až na počasí, které slibovalo, že víkend nebude zrovna nabitý slunečnímy paprsky. Když jsme dorazily do Doks, paní doktorka ve své ordinaci nebyla, ale naštěstí to vyřešil jen jeden telefonáta a čtvrt hodinky čekání. Paní doktorka přišla, takže jen naložit sponzorské dary a může se jet do Želíz. Vstoupila jsem do ordinace a málem vybuchla smíchy! Čekaly nás tam nejen dvě krabice s drobnostmi ale také šest 15kg pytlů granulí!!!!!!! Nevěřila, jsem co vše naše auto dokáže pojmout ale nacpaly jsme to tam! I když se mi ze začátku všichni smáli. Takže s autem naloženým až po střechu jsme se vydaly dál.

Počasí na nic a ještě autonehoda. Takže jsme se museli obrátit a objet to po cestách necestách mezi vesničkami nevesničkami. Konečně jsme dorazily do Želíz a po cedulích kemp i do kempu. Jó, ale do jiného kempu! Takže opět menší zdržení a telefonát ale koněčně jsme se pak dostaly tam, kam jsme měly. Kemp byl malinký a parkovště ještě menší ale jelikož jsme tam byly mezi prvními zabraly jsme si místo a bylo to. Opět začalo pršet.

Kristína mě přemluvila, že nebudeme utrácet peníze za chatku a přespíme ve stanu. Míst na stan ovšem v kempu nebylo mnoho, protože celý stál v kopci. Ale našlo se a v neustávajícím dešti jsme šly stavět naše obydlí. Páni z recepce z nás očividně měli pěknou švandu a pořád nám nabízeli volnou chatku. Se slovy "přeci nejsme z cukru" jsme slušně odmítly a šly na věc. Stan to byl sice nejnovější lehce postavitelné konstrukce ale stejně nám to hlavně v tom dešti dalo trochu zabrat. Ale naše ješitnost nás hnala dál, přeci se teď nevrátíme do recepce pro tu volnou chatku! To bychom se postaraly pánům o zábavu a to tedy NE! Takže celé promoklé jsme slavnostně dostavily, vytřely louže, které se nám vevnitř během výstavby objevily a mohly jsme se zabydlet a hrdě se usmívat.

V pátek se toho nic moc nedělo. No nic moc, pokud nebudu mluvit o tom, že jsme se zase po dlouhé době sešli v hojném počtu a drbalo se a drbalo...Dlouho v noci jsme se rozloučili a šli na kutě. To jsem zvědavá, jak přežijeme tu noc ve stanu.

Noc byla nad mé očekávání naprosto v pohodě. Ve dvou lidech a dvou psech jsme si ve stanu udělali příjemné mikorklima - kdo má doma větší psy tak si dovede představit jaké :) - a zima nám nebyla ani omylem. Ráno opět počasí nic moc ale co se dá dělat. Čekala nás Klubová výstava.

Na klubovku se přihlásil neuvěřitelný počet 42 caníků. Posuzoval rozhodčí pan Valdimír Adlt. Jelikož je Peet "utýraný" nastoupila jsem jen s Míťou, která zase pro změnu zrovna trochu pajdala-zřejmě se při těch jejích divokých hrách někde praštila. Přemýšlela jsem jestli jí tam mám brát nebo ne ale riskla jsem to. Kdyžtak nás rozhodčí vyhodí, nic jiného se stát nemůže. Rozhodčí nás nevyhodil a možná si toho ani nevšiml, protože se o tom v posudku ani nezmínil. S námi ve třídě byly ještě tři fenky. Všechny od Sandry Schmidt a všechny sestry. Míťa dostala známku VN3 a tento posudek: 7měsíční modrá fena s velkým hrudním znakem, dostatečně pevná, nůžkový skus, dobré linie hlavy, levé odkrývavé ucho (pořád ho potvora kroutí), dobrý krk, pevný hřbet, měkčí nadprstí, dobré úhlení, lehce sbíhavá hlezna. Takže nic moc špatného na to že to je fenka v růstu. Uvidíme co se z ní vyklube. O druhé místo nás připravil akorát ten velký hrudní znak,což si myslím, že není žádná vážná vada...

Titul Klubová vítězka dostala fena Ema, Klubového víteze pes Kail Corso z M.K., vítězka mladých Eva dei Silvanbull a vítez mladých pes Apache Corso of Bajer. Apache dostla i titul největší a to BOB. Best Puppy si zasloužila malá Molly - Deana Corso of Bajer.

Po klubové výstavě proběhla bonitace, kterou prošel i náš Peet. Takže konečně se holky můžete těšit na pořádnýho chlapáka! Taky jsme se chvilku věnovali výborové schůzi a pak už dlouho očekávaný a nejvíc připravovaný karneval ve psí podobě. Masky jsou rok od roku vymakanější a páníčkové si s tím dávají čím dál tím víc práce. S Kristínou jsme taky dlouho přemýšlely za co ty naše chlupáče převlékneme a nakonec výběr padl na můj už loňský neuskutečněný nápad a to Baywatch. Loni bych měla jen Mitche ale letos už byla i Pamela. Myslím, že se nám s Kristínou maska povedla a taky o tom svědčí naše druhé místo. První byl jako obvykle Ozzy tentokráte taky s partnerkou Tryšou. Pratnerkou doopravdy poněvadž byli převlečeni za svatební pár. Moc jim to oboum slušelo. Třetí místo si vysloužila Ebi s paničkou, tedy respektivě bujný oř se svým kovbojem. Čtvrtý byl král zvířat Crosby. Byl naprosto úžasný a i vládci afrických savan by mu mohli závidět. Další pejsci se proměnili třeba za motýlka Emanuela a Makovou panenku, Velice krásná byla Karkulka dokonce i s bábovkou v košíčku. Krásných masek byl opravdu nespočet. sem zvědavá, co vymyslíme zase příští rok.

Po karnevalu se udělovaly pohárky nejprve za klubové šampiony a grandšampiony, za TOP CC roku, za vkonané pracovní zkoušky atd. Peet dokázal obhájit svůj "titul" Nejkrásnější hlava CCa jako vždy s velkým nadšením pózoval pro fotografy. Je to fakt exhibicionista.

Po skončení těchto akcí jsme šli na malou procházku a přinesli nějaké dříví na večerní táborák. Sedělo se, jedlo se, popíjelo se a hlavně se povídalo. Počasí nám i tento den nakonec vyšlo, pršelo vždy jen o pauzách mezi jednotlivými programy.

Další noc sice byla chladnější než předešlá ale opět bez problémů. Dokonce si i myslím, že nám bylo lépe než v prostorné nezadýchatelné chatce. Ráno jsme se zbudili do velice slibně vyhlížejícího dne. Počasí nám konečně pořádně dořávalo sluníčka. V neděli nás čekaly tradiční souteže jako aport buřta, jízda se psem v kolečku, chytání předmětu, slalom s vajíčkem na lžíci a psem u nohy, hledání páníčka a jiné. Prostě super akce a super zábava. Velice mě překvapilo, že oba moji pesani mi přiaportovali buřtíka to dokonce ani ne v žaludku ale hezky v tlamičce. Míťa by dokonce byla i nejrychlejší ALE nejdřív jsem jí buřta hodila daleko, pak mi byl povolen další hod. Míťa běšžela jako o závod ALE Při zpáteční cestě mě nějak přehlídla a bežela si rovnou na místečko buřtíka spořádat. No jo, ale i tak super výkon. Byla nařadě jízda v kolečku a jelikož před námi byli velice slibní účastníci rozhodla jsem se, že vezmu oba pesy najednou. Naděje na výhru byly mizivé tak aspoň bude sranda. Sranda sice moc nebyla ale oba psíky v kolečku sem do cíle dovezla. Ani bych nevěřila, že se tam dva caníci vejdou. Chytání předmětu je Peetova velice silná stránka a zároveň moje velice slabá stránka takže Peet by chytal jako o závod, kdyby nebyla panička naprosto neschopná mu to přijatelně hodit. Takže jsem to Peetovi dokoinale zkazila a zůstali jsme někde v poli závodníků. Mám na čem do příštího roku makat. Slalom s vajíčken na lžíci se nekonal. Teda vlastně konal ale konala ho je Marcela s Ebi prvních pár kroků jen do té doby, než JEDINÉ vajíčko skončilo nejprv na zemi a pak v žaludku uklízeče Pufa. Ale vše se rychle vyřešilo, vajíčko bylo nahrazeno malým míčkem a soutěžilo se vesele dál. No a takhle se soutěžilo až do oběda. Vyhlásil se nejlepší pesan-myslím že jako obvykle Ozzy a taky největší netáhlo Altar-zápisy ve výsledcích byly pro něj jednoznačné-nepřines, nechytil, nedoběh, nenašel...

Po obídku se už spousta lidí rozloučila a vydali se na cestu domů. Zbytek ještě zůstal, uklidilo se a pak jsme se ještě vydali na výlet k Čertovým hlavám. Cesta byla do docela slušného kopce ( a ještě jsme museli kličkovat mezi Bigbošovými lej....y) ale nejsme žádná ořezávátka aby nás to zaskočilo. Nahoře bylo krásně. Udělali jsem opět společná fota a chvilku jsme se pokochali. Pak už jen cesta dolů a domů a opět další Víkend s CC za námi. Ale naplánovali jsem zase další výlet takže dlouho se doma nudit nebudeme a brzo se zase všichni setkáme.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání (v posledním znění) je v České republice kupírování uší zakázáno................................................................ webdesign ©2007 ELry.....